Centrální banky chtějí předejít finanční krizi

7.8.2019

Na přelomu července a srpna zasedala řada centrálních bank, aby reagovaly na stagnující vývoj globální ekonomiky a mírnou inflaci v USA a následně rozhodly o dalších krocích své měnové politiky. Nejsledovanější bylo zasedání amerického Fedu, tedy Měnového výboru centrální banky USA – jak zasedání dopadlo a co z něj plyne? Přečtěte si v dnešním článku… 

Celosvětová ekonomika začíná mírně oslabovat a zpomalovat své tempo, a centrální banky se tudíž snaží včas předcházet možné finanční krizi. Zásadním opatřením v tomto směru je snížení základní úrokové sazby a podle očekávání se k tomuto kroku nyní odhodlala americká centrální banka (Fed). Fed na svém zasedání na začátku srpna odhlasoval snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. Je to první snížení úroků od prosince 2008, kdy světová ekonomika čelila nejhorší krizi od 30. let minulého století. Banku k tomuto rozhodnutí přiměly obavy o vývoj globální ekonomiky a mírná inflace v USA. Šéf Fedu Jerome Powell upozornil, že snížení je pouze úpravou měnové politiky v polovině roku a není začátkem cyklu snižování úroků. 

Lze předpokládat, že další centrální banky světa budou toto rozhodnutí následovat. Česká centrální banka se v tomto směru rozhodla vyčkávat a během zasedání 1. srpna rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny – základní úroková sazba tak v ČR zůstává na dvou procentech. 

A jaký vliv mají rozhodnutí světových finančních gigantů na obyčejné smrtelníky, tedy běžné spotřebitele? Od základní úrokové sazby Fedu se odvíjejí úvěrové náklady podniků i spotřebitelů. To znamená, že s poklesem sazeb vklady v bankách bývají méně úročeny, zatímco dlužníkům se zlevňují půjčky. Principem je, že když klesnou úroky, podpoří to půjčování a utrácení a povzbudí to ekonomický růst – a tím by se podařilo odvrátit možnou finanční krizi. 

O případných dalších krocích centrálních bank ovlivňujících úrokové sazby vás budeme opět aktuálně informovat v našich newstlettrech.