O družstevních záložnách jste již určitě slyšeli a mnozí s nimi mají i své zkušenosti. Ať už dobré či horší. Jak je to ale se spořením a půjčkami v družstevních záložnách v současné době? Zvoní těmto institucím hrana? V dnešním článku se budeme věnovat právě družstevním záložnám.
Družstevní záložny,spořitelní družstva (zastarale také kampeličky), zažívaly období své největší slávy na přelomu milénia. V roce 1999 jich bylo v ČR registrováno celkem 127. Ke konci roku 2000 médii proběhla řada případů s podvody spojenými s některými ze záložen a od té doby jejich popularita výrazně poklesla. Podobným případem z poslední doby je například i krach spořitelního družstva WPB Capital.
V současnosti působí na českém trhu pouze 10 družstevních záložen, které mají dohromady přibližně 31 tisíc členů. V porovnání se zahraničím se jedná o opravdu nízká čísla. Dnes družstevní záložny podléhají výrazným regulacím z hlediska legislativy a také z hlediska kontroly a dohledu České národní banky. Již od roku 2015 je stanoven minimální limit na členský vklad k celkovému vkladu do družstva na 1/10. Zároveň členské vklady nejsou ze zákona pojištěny a neplatí u nich stejné pravidlo jako u bank, tedy pojištění vkladů do výše 100 000 EUR (pozn. to se týká pouze členských vkladů, 1/10 z celkově vložené sumy). Omezení mohou nastat také v okamžiku, jakmile budete chtít členství ve spořitelním družstvu ukončit.
I přesto zůstávají družstevní záložny pro řadu konzervativních klientů zajímavým způsobem, jak zhodnotit úspory. Ve srovnání s bankami totiž nabízejí atraktivnější úrokové sazby u spořících účtů či termínovaných vkladů. Kromě výhodnějších podmínek pro spoření nabízí svým členům také možnost úvěrů. Ty mohou zaujmout zejména podnikatelské subjekty.
Počet českých družstevních záložen ovšem klesá, a to i vzhledem k tomu, že se některá družstva postupně přeměňují na banky. V minulosti se jednalo například o přeměnu původní záložny Fio na banku. Poslední záložnou, která se v roce 2016 stala bankou, je družstvo Creditas. Ze zbylých záložen, které taktéž usilují o bankovní registraci, stojí za zmínku zejména Moravský peněžní ústav či spořitelní družstvo Artesa. Do karet těmto družstvům hraje také novela zákona o spořitelních a úvěrových družstvech z počátku tohoto roku, která družstvům nařizuje přeměnu na banku, pokud výše spravovaných peněz přesáhne 5 mld. Pokud by k přeměně na banku nedošlo, musí taková záložna rezignovat na růst spravovaných částek.
Z výše uvedeného vyplývá, že kampeličkám v Česku skutečně zvoní hrana. Družstev samotných v bude nejspíš do budoucna méně, neboť se přemění na banky. Zda-li i pak budou schopny nabízet svým klientům zajímavé podmínky spořících produktů, zůstává otázkou. Ty zbývající ovšem stále mohou úspěšně fungovat i navzdory trendům a požadavkům trhu.
Pokud byste se rádi o družstevních záložnách dozvěděli více a chtěli byste využít jejich služeb, neváhejte se obrátit na svého finančního poradce.